Úvod
České Vrbné aneb "Víkend na bedně"
Tak jsem se po chvíli váhání rozhodla, že se já, ač vodák rekreant a závodník náhradník jen v nouzi největší, pokusím popsat náš poslední raftový víkend v Českém Vrbném a to se vším všudy.
Sraz před odjezdem byl klasicky před naší "loděnicí" v pátek pozdě odpoledne. Když jsme se konečně všichni slezli a Fléga zapřáhl vlek za auto, zjistilo se, že díky blinkrům na vleku můžeme zatáčet pouze doleva. Asi tak po hodince Flégova úsilí jsme konečně mohli vyrazit vstříc nečekaným úspěchům. Pravda, trochu nám chyběl platný člen Medvěd se svým neodmyslitelným šampáněm a rozjařenou náladou, ale už ve čtvrt na jedenáct v noci jsme byli pohlceni klasickou pohodou večera před startem v místní hospodě.
Ráno, probuzeni jako obvykle Evropou 2, konstatujeme, že teplo vypadá jinak. Po snídani se jde zaplatit startovné a definitivně se rozvrhují posádky pro všechny víkendové závody.
R6: Fléga, Libor, Klára Vendula, Michal, Honza
R4: Fléga, Libor, Michal, Honza
R2-I: Fléga, Libor
R2-II: Michal, Honza
R2-III: Vendula a Eva z Koal
Sobotní závody se jely v pořadí slalom a sprint s vložkou. Druhý jmenovaný spočíval v tom, že vpravo pod kolovadlem musel raft zastavit, půlka posádky přeběhla přes lávku na druhý břeh a zbylá část přejela s raftem přes vodu, kde se opět nasedlo a pokračovalo se dál. Je jasné, že tato část závodu skýtala nejvíce veselých chvilek, alespoň těm, co stáli na břehu, určitě.
 |
 |
 |
 |
Moje úloha spočívala v pobíhání po břehu ve snaze fandit, fotit a kamerovat. Musím se přiznat, že ač jsem závod pozorovala na vlastní oči, nastaly chvíle, zejména při pohledu skrz optiku Honzovy videokamery, kdy jsem si nebyla jista, jak naši vlastně branky projeli. Jestli se branková tyč chvěla vlivem větru či vlivem nárazu části těla závodníka. Možná to má souvislost s mou neschopností manévrovat s vlekem v přeplněné křižovatce bez pomoci silných vodáků, jak se o tom decentně zmínil Fléga v zápiscích z Hameráku. Jak pronesl jeden nejmenovaný kamarád, ženský holt mají v hlavě jen spirálu. Ale dosti o tom.
Z mého pohledu jeli kluci pěkně, ale takových bylo dost. O to větší bylo mé, vlastně naše překvapení, když jsme uviděli výsledkovou listinu, která nekompromisně ukazovala, že na PRVNÍM místě ve slalomu R2 se umístili Libor s Flégou!!! A dále - druhé místo stejné posádky ve sprintu. R6 na krásném třetím místě! Vendula se dočkala i úspěchu v podobě 1.místa ve sprintu a 3.místa ve slalomu v kategorii R4 ženy, coby posila žamberecké posádky ve složení Yvča, Lenka, Martina a Vendula. Ani další umístění našich posádek nebyla k zahození. Je jasné, že jsme se nemohli dočkat vyhlašování a tudíž nezvratného potvrzení výsledkovky. V tomto místě již můžete tušit význam podtitulku mé reportáže.
Historický okamžik nadešel a naši borci si již pohnutě odnášejí červené pádlo a cenný diplom ze stupně nejvyššího. Z místa druhého Redbuly a zubní pastu. I ta se jim snad někdy může hodit. Nadšení a zase nadšení. Není pochyb, jak bude i přes značné vyčerpání šampiónů probíhat večer. A taky že probíhal.
Přesto se všem podařilo v neděli vstát celkem v pohodě a bez větších problémů. Co se týče počasí, teplota vzduchu byla příznivější než v sobotu, za to byla kompenzována mírným deštěm. Bylo to ale v mezích únosnosti a tak nic nebránilo našemu sportovnímu počínání. Na pořadu byl slalom všech kategorií v pozměněné podobě postavení (nebo spíš pověšení?) branek. S napětím jsem i dnes sledovala celý závod a přestože se mi zdálo, že naši jeli možná ještě sehraněji než včera, výsledkem byla tato umístění: R6 na třetím místě – znovu bedna. R4 pátá, R2 neměly vyvěšené výsledky. Opět jsme byli značně potěšeni.
Maličko bych se ještě pozastavila u mezí únosnosti deště, která je zřejmě u každého trochu jiná. Přes sportovní odhodlání závodníků a zaplacené startovné se organizátoři rozhodli závod předčasně ukončit s tím, že se nedojelo 2.kolo pro R2. Chápu, že stát na jednom místě celý den s očima na šťopkách a ještě k tomu v mokru, není pro rozhodčí rozhodně žádný med, ale tolik posádek už snad nezbývalo a těm, kterých se to dotklo, to bylo dost líto. Co takhle deštník nebo kapuca na hlavu? No nic, každý má svůj pohled na věc a leccos se dá pochopit. Trošku víc nás zamrzel renonc při nedělním vyhlašování výsledků, kdy výsledkovka ukazovala trochu něco jiného, než co bylo vyhlášeno. Konkrétně kategorie R6. Víc již rozpitvávat nebudu, jelikož se organizátor omluvil a všichni jsme jenom lidi.
Tak, aby to nakonec nevyznělo všechno tak černě, musím přiznat, že v nás při odjezdu rozhodně převažovala radost z úspěchů a plně prožitého vodáckého víkendu. A to se vším všudy.
P.S. Jak někdo správně při sobotním vyhlašování pronesl: "No jo, to voni si zase na ty svoje stránky daj jenom ty fotky z beden!" Věřte mi, rádi bychom, jen kdyby mi, ehm, ehm, jaksi nedošel film ve foťáku.
Zapsala Zuzka.