Úvod
Teplá a Střela 2002
Odjezd posunut až na sobotní ráno, protože Fléga hraje na nějaké zábavě v Brandejse. No nic, jeden hospodskej večír budeme muset oželet. V depu je sraz v 6:00 hod., nakládáme bagáže, plasťáky - zatím stále z 80% popůjčované z nejrůznějších půjčoven v Praze - Vencovo kolo, kanystry s vodou, kuchyň a samozřejmě nepostradatelný rošt. Odjíždíme tak v 7:30 hod. v sestavě Fléga, Venca, Libor, Michal a Honza. Cestou do Varů obdivujeme torza lodí pohupující se na vlecích čoudících autobusů s nejrůznějšími espézetkami.
 Fléga a Michal při jízdě v těžkých peřejích. |
V Březové jsme tak kolem desáté a potkáváme tam známého, který má věčně a jak se ukázalo i tentokrát, problémy s autobusy a má tak děsně mastný zájezdy. Jméno fakt nevím, vy ale asi jo. Nám se přihodil ale také jeden takový problém. Šprajda, kterou půjčovna vydává za funkční a plnohodnotnou součást lodi, bohužel takovou není a nedrží. Ani nůž v rukou Vencových nic nezmohl. Naštěstí na druhou loď pasuje trošku lépe a tak konečně můžeme na vodu.
 Do řeky se sjíždí po trávě po trávě. |
 Cákání na děvčata, největší erotický zážitek naší omladiny. |
U prvního padlého stromu potkáváme vodáky dolující zaklíněnou kánoi, ale jedem dál, každý jednou začíná. Před jezem pár eskymáků, další úprava šš špricky, kterážto šš šmejdem je. V místech, kde je nějaká ta vlnka, jsou branky VTJZ a tak je tam nával. Příští rok také možná pojedeme s čísly, uvidí se. Na kolonádu je to kousek a cestu zpestřují lázeňští hosté postávající u břehů, někteří jen tak počumují, jiní vodákům házejí vřelé pozdravy, jiní s nimi i kousky suchých housek. A na takové vodu.
Před námi první stupně, ze kterých je Michal na trní, nevím, kde se vzalo, ale bylo to pořád co a jak, kudy a co když. Radu dostal jenom jednu. Rozjeď to jak kráva.
Na soutoku už máme auto, Venca plní na 105%. Jedem hore. Cestou přibíráme nějakého dojčáka. Igelit pod zadek má, tak jede. Libor plynule šprechtí.
V Březové si dáváme kávu, rum a jedem druhou jízdu. Libor skáče jez na začátku, je z toho pěkné foto, u druhé peřeje zachraňujeme nějakou kajakářku, pak ještě nějakou další loď, takže musím konstatovat, že oproti Otavě je to slušný obrat. Jó, eskymáky jsou eskymáky. Děkujeme, Petře.
 Libor skáče jezík. |
 Libor úspěšně překonal nástrahu. |
 Michal na chvíli ztratil soustředěný výraz, viz text. |
Na tobogánu to pěkně dřelo a u Termálu tekla teplá Teplá, klasicky normálka. Michal v posledním válci zvedal a v pohodě. Snad jen na chvíli neměl soustředěný výraz, viz obrázek. Následuje soutok s Ohří a my jedeme až na Hubertus. Moudří vědí, pro ostatní je to cvičná peřej za Karlovými Vary. Chceme si tam trochu zajezdit a užít si těch 80% půjčených lodí. Všechno je ale jinak, na Hubertusu mají mládežníci svoje slalomové závody. Šlo jim to pěkně. Balíme. V lese ještě malý pych a odjíždíme směrem na Rabštejn nad Střelou.
Pod Rabštejnem je koňský ranč s hospodou, s živou hudbou a s místem na spaní. Cesta k němu je ale taková, že se Fléga bál o auto a o nedělní výjezd nahoru, vše se však v dobré obrátilo a tak jsme se tam ocitli. Hospoda opět nezklamala a kalilo se do ranních hodin. To, že Libor spal vedle spacáku, Venca ztratil bundu a Michal "ráno" nechtěl vstávat, to jen dokazuje. Snídaně teplá, nerozpoznatelná, ale výborná. Na vodě jsme tak kolem desáté.
 Těžký je život kánoisty... |
Střela je voda spíš na Vydru a tak je to delší, Libor cestou zkouší kajak jako gondolu, jede asi 3 metry a má to s koupelí. Singlířům odumírají nohy a mě je kláda. U mostu k Mladoticím už na nás čeká Venca a informuje nás o zapadlém autobusu. Rychle z gumy a do suchého. Balíme.
Chceme jít ještě do hospody, ale smůla. Silně mi to připomíná Čunovo, kde stánkařství neupadá, ale už leží. Večer tu v místním pohostinství čekají nával hostů a tak mají raději zavřeno, to prý pro důkladnou přípravu a odpočinek. Pche. Odjezd.
Pivko nakonec stáčíme cestou někde v západních Čechách a tak panuje všeobecná spokojenost. Před Prahou vlítnem do zácpy jak kráva a tou popojíždíme až na Barrandovský most. V depu ještě pokec a konec.
Napsal Honza.