Osnova

Zastávka na Dívčím Kameni.
- Sobota, 12.7.2003
- příjezd
- konzumace zbylých řízků
- ubytování
- seznamovací večírek
- Rajčinová omáčka - Neděle, 13.7.2003
- pěší výlet na Kašperk - Pondělí, 14.7.2003
- autem na Čeňkárnu, busem na Antýgl, pěškem stezkou podél Vydry
- Vydra je moc, moc velký hrad…
- konzumace alobalu u příležitosti konzumace ňákejch ryb (realizace - Mariánek) - Úterý, 15.7.2003
- přejezd do Zlaté Koruny, cestou ztráta a nalezení peněženky s doklady
- úprava Flégova zažívání

Nejvyšší námi dosažený bod zříceniny Dívčí Kámen.
- Středa, 16.7.2003
- páni a děti sjezd Český Krumlov - Zlatá Koruna
- dámy prohlídka Českého Krumlova
- laser neser šou
- popůlnoční oslava životního jubilea Flégy
- serpentýny - Čtvrtek, 17.7.2003
- sjezd Zlatá Koruna - Boršov s návštěvou Dívčího Kamene
- odloučení Jitky, Evy a Dalíka pro nepříznivé povětrnostní podmínky
- Lucinka u pomníčku pod hradem: "Chudáček malej, dyť še moh žabít. A taky še žabil…" - Pátek, 18.7.2003
- balení
- helikoptérová show
- odjezd a rozjezd domů

V Anníně se stavěly mohyly.
V sobotu jsme srazem u Mekáče na D1 zahájili letošní letní dovolenou. Jak by řekl Fléga - "víceméně" plynulým přejezdem jsme se dostali na Mezinárodní tábořiště v Anníně.
Podmínka : zásuvky na fén a kulmu, teplá voda, hygienické WC byla splněna a po zaplacení vzdušného, vodného a stočného jsme se mohli oddat vytoužené outdoorové rekreaci. Ještě během odpoledne jsme stihli výšlap na Mouřenec (prohlídka hřbitova a kostnice - Maminko, taky z nás budou takový kosti?)
Večer proběhl zahajovací večírek. Všichni ho absolvovali v pohodě. Všichni, až, až na jednoho (viz osnova). V noci dorazil Fléga s Medvědem a s loděma, ty byly pro pobyt na Otavě vskutku nezbytné (v řece Otavě byly asi 2cm vody).
Po krátké diskusi ("Jde se na Kašperk", zavelel Fléga...) jsme se vydali na zříceninu hradu Kašperk. Zde jste asi pochopili, že nebýt krutého podstavu vody v Otavě, asi bychom o prohlídku Kašperka byli ochuzeni. Již po pár stech metrech se začala morálka výpravy silně rozkládat a někteří jedinci došli pouze za použití mírných donucovacích prostředku, hmatů a chvatů svých rodičů apod.

Ani návrat nebyl bez problémů, ale po pár kalíšcích se všichni usmířili a těšili se na další den.

Svačinka v Turnerově chatě.
Jde se na Vydru. Tentokrát začalo vše optimističtěji, protože výlet byl zahájenm popojezdem auty, dalším popojezdem autobusem, no a zbytek cesty podél koryta řeky Vydry vedl vesměs z kopce, takže ho zvládli všichni v podstatě v pohodě.
Za zmínku stojí návštěva Turnerovy Chaty, kde si děti mohly prohlédnout živého Vydrýska, tatínkové ochutnali lovecký gulášek podávaný v bochníčku chleba, maminky nakoupily pohledy a pamlsky pro dětičky, zkrátka idylka.

A což teprve taková
tlačenka s cibulí...
Večer se podávala specialita rybáře Romana Mariánka, který v nedalekém rybářství obstaral výborné rybky. Byly tak skvělé, že Fléga se rozhodl, že i alobalu je škoda a snědl ho.
Ráno je Flégovi špatně, alobal se těžko tráví. Dohodli jsme se, že pojedem za vodou na Vltavu, a tak se i stalo. Flégovi je čím dál hůř, kroutí se za volantem a tak se ve Vimperku v telefonní budce rozhodujeme, zda volat či nevolat na pohotovost. Nevolat. Tak jedeme dál.

Idylka u supermarketu.
V tom mi volá Petr Brabenec, že ve Vimperku na náměstí poletujou "ňáký doklady". Flégovi už je líp, ale mě hůř, protože mi dochází, že jsem svoji prkenici s doklady zanechala u telefonního automatu.
Naštěstí se přihlásil poctivý nálezce a tak to flaška Becherovky spravila. Díky, Brabenci.
Telegraficky - taťkové s dětmi vyjeli do Českého Krumlova a odtud konečně po vodě spluli do základního tábora. My ženy jsme courly Krumlovem a večer odpočaté se mohly těšit na své rodinky.

Ondra s Terezkou.

Sound: Zuzka

Narozeniny.
Večer probíhal poklidně až do chvíle, kdy jsme si vzpomněli, že starý bard Fléga slaví své 37. narozeniny a tak zábava dostala konečně správné obrátky. Po Flégovo půlnočním brutálním probuzení jsme si připili šáníčkem a rozjela se hudební produkce v mém podání.
Největší radost způsobila Igorovi, což mě potěšilo, protože výroky o serpentýnách mluvily za všechno. Nakonec přeci jen všichni usnuli …
Již druhá plavba - tentokrát náročný úsek z Koruny do Boršova. Plavbu nám zpestřila návštěva Dívčího kamene a letní sprška. Více osnova…

Příprava člunu na plavbu.

Dívčí Kámen.

Svačina ve vodáckém bufetu.

Pobřežní hlídka.

Pauzička na Dívčím Kameni.

Laser šou.

Večírek.
Od rána klasický zmatek ohledně balení, protože naši muži se museli v sobotu přesunout do Rakouských a okolních Alp, aby zde Fléga utopil svého miláčka Daggeríčka Atomíčka. Ale to je na další a delší povídání.

Zlatá Koruna - snídaně.
Celé dopoledne jsme kmitali, zatímco opodál se na trávě povalovala banda vojáků a celou dobu zírala na oblohu. Okolo poledního jsme pochopili proč. Zvedl se vítr a na poli za tábořištěm přistály 2 helikoptéry.
Fronta na párek u místního bufetu zmizela jako mávnutím kouzelného proutku. Jak by ne, takovýhle parádní odlet z vody by si nechal líbit mnohý z nás. Občas se ozvaly výroky typu, my na ně makáme a voni si lítaj za naše, my musíme chodit pěšky, ale jinak v pohodě.

Skupinové foto na tábořišti ve Zlaté Koruně.
No a pak už byl opravdu konec. Letos bez ztráty květinky, viď Jitko, Hynku, Viléme, Jarmilo.
Letošní dovolené Zdar!!!!
Tak nazdar. Bazar.
Pod mírným vlivem alkoholu a Medvěda taky pod vlivem tak nějak sepsala Zuzka.